Ženy u kormidla za hranicemi českého rybníčku

V nadcházejících prezidentských volbách se o Hrad ucházejí dvě ženské kandidátky, a to Danuše Nerudová a Denisa Rohanová. V české historii by se v případě vítězství jedné z nich jednalo o vůbec první ženu v čele státu. V zahraničí však ženy u moci nejsou žádnou novinkou. Pojďme se podívat letem světem na prezidentky, premiérky a královny, které právě úřadují, nastupují do úřadu nebo nedávno doúřadovaly. A jak jsou na tom ženy v české politice obecně v porovnání se zbytkem Evropy?

Prezidentka Zuzana Čaputová Foto: Profimedia

Prezidentky v současné Evropě

Pro příklad dámy v prezidentském křesle nemusíme jít daleko, prezidentku má i sousední Slovensko. Vystudovaná právnička a občanská aktivistka Zuzana Čaputová, která tuto funkci zastává již třetím rokem, se ke svému poslání staví s velkou zodpovědností a elegancí. Svou úlohu plní nejen na reprezentativní úrovni, nepřestává se angažovat v sociální a environmentální sféře. A tak se také těší nesrovnatelně vyšší oblibě než náš současný prezident Miloš Zeman. Poté, co byla zvolena na 'hrad', prohlásila, že nepřišla Slovensku vládnout, nýbrž sloužit. Svého slibu se drží doposud navzdory těžkým časům, kterými její země prochází.

V rámci Evropy najdeme v současné chvíli ještě pět dalších žen v prezidentském úřadu. V Řecku si v roce 2020 parlamentně zvolili soudkyni Katerinu Sakellaropulos. V Moldavsku v tomtéž roce zvítězila v přímé volbě Maia Sandu, která předtím zastávala funkci ministryně školství a krátce také předsedala moldavské vládě. Sandu čelí jako hlava státu opravdu nelehké výzvě. Nejenže je její země tou nejchudší v Evropě, ale navíc se nachází v bezprostřední blízkosti ohniska válečného konfliktu na Ukrajině, zatímco není chráněná členstvím v EU ani v NATO.

V maďarském prezidentském křesle sedí také Katalin Novák, stoupenkyně krajně pravicového režimu Viktora Orbána a bývalá ministryně rodinných záležitostí. Prezidentkou Kosova se v roce 2021 stala právnička a politička Vjosa Osmani. V historii této mladičké země se jedná o druhou ženu v čele, první byla Atifete Jahjag.

Poslední ženskou hlavou státu je Salome Zurabišvili. Ta úřaduje v Gruzii, malé kavkazské zemi na pomezí Evropy a Asie, která se kulturně i politicky přiklání na evropskou stranu, a dokonce žádá o členství v EU. Zurabišvili je bývalou diplomatkou, která se narodila, vyrostla a studovala ve Francii. Oponenty jí bývá vyčítáno, že je příliš proevropská a gruzínsky hovoří se silným akcentem.

Za necelý měsíc nastoupí do prezidentského úřadu v rámci Evropy ještě jedna žena, a to slovinská advokátka a spisovatelka Nataša Pirc Musar, která v těchto dnech zvítězila v druhém kole přímé volby prezidenta.

Nedávno doúřadovaly také estonská prezidentka Kersti Kaljulaid, litevská Dalia Grybauskaitė, chorvatská Kolinda Grabar-Kitarović a švýcarská Simonetta Sommaruga.

Za sedmero horami a dál za hranicemi českého rybníčku...

Podíváme-li se dál do světa, najdeme prezidentky v různých jeho koutech, rozvojové země nevyjímaje. Funkci prezidenta zastává dáma například na Tchaj-wanu, v Indii, v Nepálu nebo v Singapuru. Žena stojí také v čele karibských zemí Trinidad a TobagoBarbados. V Africe mají prezidentku třeba v Tanzánii nebo v Etiopii.

Abychom nezapomněli na monarchické zřízení státu, v Dánsku vládne královna Margrethe II. a do letošního roku vládla Spojenému království neuvěřitelných 70 let královna Alžběta II.

Vedle prezidenta (nebo krále) jako hlavy státu (nebo království) zastává velmi důležitou funkci ještě premiér jako hlava vlády, a proto jistě stojí za zmínku i ženy, které plní tuto roli. V současné Evropě je to Kaja Kallas v Estonsku, Sanna Marin ve Finsku, Mette Frederiksen v Dánsku, Katrín Jakobsdóttir na Islandu, Ingrida Šimonytė v Litvě, Élisabeth Borne ve Francii nebo Ana Brnabić v Srbsku.

Žena jako hlava státu

Hlavním argumentem pro ženy v politice nebo přímo v čele státu bývá větší empatie, sociální cítěníporozumění tématům týkajícím se rodiny nebo ženské problematiky, která bývají muži ve vedení upozaďována. To se v mnoha z výše uvedených příkladů osvědčilo v praxi. Mezi nejopěvovanější přednosti slovenské prezidentky Zuzany Čaputové patří právě soucit a pomoc potřebným, také maďarská prezidentka Katalin Novák bývá vyzdvihována především za to, že klade důraz na často opomíjená témata spojená s ženskými a rodinnými záležitostmi.

Silné sociální cítění má podle všeho i horká kandidátka na českou prezidentku Danuše Nerudová, která se dlouhodobě zasazuje za práva starších občanů a dětí a rovnost žen a mužů v oblasti vědy. Je předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody a patronkou občanské inciativy Pomoc dětem na útěku. Podle všeho jí nechybí soucit, pochopení, ani smysl pro spravedlnost a diplomacii. "Mnohokrát jsem si v životě potvrdila, že s vůlí naslouchat a domluvit se lze nacházet dohody i tam, kde to zdánlivě není možné..." – D.N.

Kandidátský profil Danuše Nerudové najdete ZDE.

Ženy u kormidla v Česku a v zahraničí

Co se týče žen v čele naší země, řeč může být tak akorát o bájné kněžně Libuši. Za její vlády se prý vzedmula vlna nevole korunovaná výkřikem z Jiráskových Starých pověstí: "Běda mužům, kterým žena vládne!" Tohoto hesla jako by se český národ držel po staletí, v jeho čele totiž zatím stáli výhradně muži.

Podle Evropského institutu pro rovnost žen a mužů má česká společnost na cestě za rovnoprávností splněno 57,2 %, což je pro srovnání o 23 % méně než v případě Švédska, které je na tom z celé EU nejlépe, a pouze o 9 % více než Řecku, které má výsledky nejhorší.

Obecně jsou ženy v české politice velmi málo zastoupeny v porovnání s jinými evropskými státy. Například ve Skandinávii, Německu, Irsku, Švýcarku nebo Belgii se ženy objevují v politické sféře mnohem výrazněji, v důležitých vládních orgánech mají vždy alespoň 30% zastoupení. Často se objevují na vysoko postavených nebo vůdčích pozicích v politice i mimo ni.

I česká dolina je však plná vzdělaných, kompetentních žen, třebaže je k tomu naše společnost příliš nevychovává. Možná že v období krize by nebylo na škodu pustit je ke kormidlu.

zdroje:
https://www.e15.cz/the-student-times/zeny-v-politice-ve-svete-ano-v-cesku-porad-rarita-1369338
https://eige.europa.eu/gender-equality-index/
https://padesatprocent.cz/cz/statistiky/https://prozeny.blesk.cz/prezidentky-v-evrope
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_elected_and_appointed_female_heads_of_state_and_government

Komentáře

Pridat komentář


Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich pisatelů a provozovatel tohoto portálu za ně nenese zodpovědnost



SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Volební průzkumy a modely – preference politických stran

Volební průzkumy a modely – preference politických stran

Sledujte aktualizované volební průzkumy a modely. Jaké jsou preference jednotlivých politických stran? Vše na jednom místě!

Volební systém v České republice a D'Hondtova metoda

Volební systém v České republice a D'Hondtova metoda

Podívejte se, jak se rozdělují hlasy ve volbách podle D'Hondtova systému, a jak je tenhle systém ve skutečnosti spravedlivý nebo nebo...

Seznam kandidátů na prezidenta České republiky 2023

Seznam kandidátů na prezidenta České republiky 2023

Prezidentské volby nás čekají 13. a 14. ledna 2023. ☝ Kdo je mezi kandidáty a jaké jsou dle průzkumů jejich šance?

NEJZAJÍMAVĚJŠÍ TIPY