Polské volby 2023: Termín, politické strany, průzkumy

Získej BONUSY za registraci ZDARMA

Online sázková kancelář Betano

Ke vkladu až 3 000 Kč + 500 Kč zdarma

VSAĎ TEĎ
Online sázková kancelář Tipsport

Ke vkladu až 50 000 Kč + 300 Kč zdarma

VSAĎ TEĎ
Online sázková kancelář Synot Tip

Ke vkladu až 10 000 Kč + 300,- zdarma

VSAĎ TEĎ
18+ Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost.

Další z našich sousedních zemí se chystá na vyhrocený volební víkend. Polsko čekají parlamentní volby, které rozhodnou, zda bude pokračovat dlouholetá vláda strany PiS. Podívejte se, jak v Polsku volby fungují, kdo v nich kandiduje a jaké jsou šance jednotlivých subjektů.

Polské volby: Termín, politické strany, průzkumy Foto: Profimedia

Výsledky voleb v Polsku

Volby do Sejmu vyhrála strana Právo a spravedlnost (PiS) s 35,38 %, větší šanci na sestavení vlády má ale druhá Občanská koalice (30,7 %) Donalda Tuska, která by se měla dokázat domluvit s Třetí cestou a Levicí.

Právo a spravedlnost Občanská koalice Třetí cesta Lewice Konfederace
35,38 % 30,7 % 14,4 % 8,61 % 7,16 %

Parlamentní volby v Polsku 2023: Datum, systém a další informace

Po Slovensku se na parlamentní volby chystá další středoevropská země. Poláci si v neděli 15. října 2023 vyberou své zástupce v Sejmu a Senátu a nepřímo i svého příštího premiéra.

Polský volební a parlamentní systém má blíže spíše tomu českému než slovenskému. Parlament tu má rovněž dvě komory. Ta spodní se nazývá Sejm a přirovnat ji můžeme k naší Poslanecké sněmovně. V Sejmu zasedá 460 poslanců a voleni jsou poměrným systémem ve 41 obvodech na čtyři roky.

sipka Získejte bonus a vsaďte si na vítěze polských voleb

Na čtyři roky se volí také členové horní komory Senátu, a zatímco u nás jsou volby do Senátu od voleb do Poslanecké sněmovny oddělené a volí se vždy jen třetina horní komory, v Polsku se zároveň s poslanci volí vždy i všichni senátoři. Je jich celkem 100, z každého ze 100 volebních obvodů je zvolen hned v prvním kole jeden kandidát s největším počtem hlasů. Také v Polsku leží většina zákonodárných pravomocí na poslancích a Senát má spíše jakousi vyvažovací roli.

Politická situace v Polsku: Demonstrace, Kaczyński, Tusk

Poslední parlamentní volby v roce 2019 ovládla strana Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského a díky 43,59 % hlasů se ji podruhé podařilo získat nadpoloviční většinu křesel v Sejmu a sestavit jednobarevnou vládu. Samotný Kaczyński přitom zůstal trochu v pozadí a vykonával jen funkci vicepremiera. Předsedou vlády byl jeho stranický kolega Mateusz Morawiecki. V Senátu v roce 2019 PiS nadpoloviční většinu těsně ztratila.

PiS je u vlády už od roku 2015 a především v posledních letech čelí kritice za údajné pokusy o ovládnutí veřejnoprávních médií nebo soudů. Kvůli justiční reformě vede země spory s Evropskou unií. Strana je kritizována také za úplný zákaz potratů, a to i v případě těžce poškozených plodů, které ohrožují život matky.

Hlavní opoziční strana, Občanská platforma Donalda Tuska, na začátku října uspořádala protivládní demonstraci, které se podle odhadů zúčastnil až milion lidí. Jednalo se tak vůbec o největší demonstraci v historii polské metropole.

Volby v Polsku – předvolební průzkumy a preference politických stran

I když se Tuskovi podařilo přilákat statisíce lidí na demonstraci, podle posledních průzkumů i podle kurzů sázkových kanceláří zůstává vládní PiS (respektive koalice Sjednocená pravice, kde PiS hraje hlavní housle) velkým favoritem nadcházejících voleb. Zároveň je ale dost pravděpodobné, že sama vládu nesloží, takže důležité budou i výsledky trojice stran, jejichž preference se pohybují okolo 10 procent.

A přestože má v průzkumech čistým součtem většinu opozice, volební systém zvýhodňuje velké strany, takže nejistota ohledně budoucího vedení země bude zřejmě trvat do poslední chvíle.

IBRiS

(22. 9. 2023)

IPSOS

(25. 9. 2023)

United Surveys

(24. 9. 2023)

Pollster

(22. 9. 2023)

Sjednocená pravice 38,4 % 38,1 % 36,7 % 36,8 %
Občanská koalice 28,7 % 33 % 30,5 % 30,4 %
Konfederace 10,9 % 7,7 % 9,6 % 8,7 %
Třetí cesta 10,1 % 8,7 % 9,8 % 9,8 %
Levice 10 % 11,1 % 9,4 % 9,7 %
BS 1,5 % 1,3 % 3,9 % 1,3 %

sipka Získejte bonus a vsaďte si na vítěze polských voleb

Politické strany v Polsku

Právo a spravedlnost (PiS) – předseda Jaroslawa Kaczyński

Národně konzervativní strana, kterou založili v roce 2001 bratři Lech a Jarosław Kaczyńští. Po tragické smrti Lecha Kaczyńského při letecké havárii u Smolensku v roce 2010 se její hlavní tváří stal Jaroslaw, který ale v posledních dvou vládách zůstal pouze vicepremiérem. Strana se hlásí k tradičním katolickým hodnotám. Zakázala potraty, nesouhlasí s legalizaci měkkých drog nebo, registrovaným partnerstvím nebo eutanazií.

Strana sice není proti členství země v Evropské unii, často ale ostře vystupuje proti jejímu směřování. Evropská komise naopak vládnoucí straně vyčítá soudní reformu, která je kritiky označována za útok na nezávislost justice.

Občanská koalice – předseda Donald Tusk

Největší opoziční aliance, který kromě Občanské platformy zahrnuje také menší strany Nowoczesna, Iniciativa Polska a Zelené. Občanská koalice zastává oproti PiS vyloženě liberální a proevropské postoje a voliče má především ve velkých městech.

Její předseda Donald Tusk už vykonával funkci předsedy vlády v letech 2007-2014 a následně byl také předsedou Evropské rady.

Třetí cesta – předsedové Wladyslaw Kosiniak-Kamysz a Szymon Holownia

Středové uskupení, které vzniklo letos na jaře na půdorysu Polské lidové strany a strany Polsko 2050.

Levice – předsedové: Wlodzimierz Czarzasty a Robert Biedroń

Aliance levicových stran okolo Nové levice. Nová levice vznikla ze Svazu demokratické levice, do které po roce 1989 přestoupili i někteří členové komunistické strany, proto bývala označována označována za jejího následovníka. Jde ale především o liberální proevropskou stranu, která klade důraz na sociální témata.

Konfederace: Slawomir Mentzen a Krzysztof Bosak

Spojení ultrapravicových a nacionalistických stran, které na jedné straně prosazuje libertariánské pojetí daní, na druhé straně ale razí tvrdou konzervativní politiku včetně zákazu potratů nebo obnovení trestu smrti. Konfederace vystupuje proti evropské integraci a od jejích představitelů jsou často slyšet nenávistné výroky vůči některým menšinám či homosexuálům.

Dá se v polských volbách hlasovat z Česka?

Ano, polské úřady v ČR zřídí hned čtyři místa, kde mohou polští občané hlasovat. Pro zájemce o volbu ze zahraničí je ale povinná registrace, která musela být učiněna do 10. října.

Volební okrsky pro polské parlamentní volby v ČR:

  • Velvyslanectví Polské republiky v Praze: Valdštejnská 8, 118 01 Praha 1
  • Konzulární oddělení Velvyslanectví Polské republiky v Praze: Truhlářská 13–15, 110 00 Praha 1
  • Honorární konzulát Polské republiky v Brně: Jánská 12, 602 00 Brno
  • Generální konzulát Polské republiky v Ostravě: Blahoslavova 4, 702 00 Ostrava

Hrajte zodpovědně a pro zábavu! Zákaz účasti osob mladších 18 let na hazardní hře. Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost! Využití bonusů je podmíněno registrací u provozovatele - informace zde.

Komentáře

Pridat komentář


Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich pisatelů a provozovatel tohoto portálu za ně nenese zodpovědnost



SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Volební průzkumy a modely – preference politických stran

Volební průzkumy a modely – preference politických stran

Sledujte aktualizované volební průzkumy a modely. Jaké jsou preference jednotlivých politických stran? Vše na jednom místě!

Parlamentní volby Slovensko: Volební průzkum, preference, výsledky

Předčasné volby Slovensko 2023: Volební průzkum a výsledky

Podívejte se, co všechno potřebujete vědět o zářijových předčasných parlamentních volbách na Slovensku.

Jaká je průměrná mzda v ČR v roce 2023

Jaká je průměrná mzda v ČR v roce 2024

Průměrná hrubá mzda sice pomalu roste, inflace však hodnotu peněz snižuje rychleji. Podívejte se, kolik činí nominální i reálná mzda a jaký...

NEJZAJÍMAVĚJŠÍ TIPY