Zda W. Churchill opravdu řekl větu: „Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval.“, se už nedozvíme. Ovšem inflace a související čísla nejsou nic než statistika. Někdy je samotná reálná inflace překvapením pro všechny bystré ekonomické hlavy. Rozumíte inflaci? Máte peníze na spořícím účtu? Víte, že vám je inflace tajně krade? A víte, proč je důležité inflaci sledovat, pokud pronajímáte byt?
Aktuální míra inflace v ČR – Reálná inflace
Druhy inflace – Stagflace – Deflace
Kalkulačka inflace – Inflace a nájem
Foto: Pixabay
Co je to inflace? – definice
Inflace je něco, co by nás mělo všechny zajímat. V podstatě to říká, co si za stejný plat koupíme letos a co třeba za 5 let. Zajímavé je se zamyslet nad tím, kolik nám inflace ukrojí, pokud si odkládáme peníze na pouhý spořící účet.
| Rok | Inflace v % |
| 📌 Inflace za rok 2023 | 10,3 % |
| 📌 Inflace za rok 2022 | 15,1 % |
| 📌 Inflace za rok 2021 | 3,8 % |
| 📌 Inflace za rok 2020 | 3,2 % |
| 📌 Inflace za rok 2019 | 2,8 % |
| 📌 Inflace za rok 2018 | 2,1 % |
Aktuální míra inflace – graf (2023, 2024)
Přestože se Česká Národní Banka snaží udržovat meziroční inflaci na "zdravé" hodnotě 2 %, v posledních dvou letech se tento cíl zejména kvůli dopadům epidemie. Olej do inflačního ohně pak přilily ruská válečná agrese na Ukrajině a související energetická krize.
V grafu najdeme meziroční míru inflace v České republice. Když byla v dubnu 2024 meziroční inflace 2,9 %, znamená to, že v porovnání s dubnem 2023 vzrostly ceny zboží a služeb pro domácnosti o tuto hodnotu.
Inflace ČSÚ – Český statistický úřad, druhy inflace
Při vyjadřování míry inflace pomocí indexu spotřebitelských cen se můžete setkat s různými čísly. V následující tabulce vidíte odlišnost i přesto, že čísla jsou správná. Záleží totiž na období, ke kterému se míra inflace váže a také s jakým obdobím se míra inflace porovnává.
Tabulka: Míra inflace dle ČSÚ (data z 11. 6. 2024)
| Pojem: | Hodnota se vztahuje k datu: | Hodnota: |
| 12 POSLEDNÍCH MĚSÍCŮ : 12 PŘEDCHOZÍM MĚSÍCŮM Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců. | Červenec 2024 | 4,4 % |
| 1-12/2022 : 1-12/2023 Průměrná roční míra inflace – jedná se o hodnotu téhož ukazatele v prosinci daného roku | Rok 2023 | 10,7 % |
| 07/23 : 07/24 Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny sledovaného měsíce oproti předchozímu roku. | Červenec 2024 | 2,2 % |
| 07/24 : 06/24 Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen k předchozímu měsíci vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny sledovaného měsíce oproti předchozímu měsíci. | Červenec 2024 | 0,7 % |
Roční inflace
Roční míra inflace se vyjadřuje přírůstkem tzv. indexu spotřebitelských cen. Zjistíme tak, o kolik procent se zdražilo vybraného zboží a služeb za poslední rok. V Česku tyto informace shromažďuje Český statistický úřad (ČSÚ). Porovnává už zmíněný spotřební koš, který obsahuje až 700 různých výrobků a služeb. Průměrná roční míra inflace je důležitým faktorem pro výpočty reálných mezd, důchodů apod.
Meziroční inflace
Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného indexu spotřebitelských cen za posledních 12 měsíců proti průměru předchozích 12 měsíců byla v červenci 2024 4,4 %. Tato míra inflace je vhodná při úpravách nebo posuzování průměrných veličin. Bere se v úvahu zejména při propočtech reálných mezd, důchodů apod.
Reálná inflace
K reálné inflaci lze vztáhnout výrok W. Churchilla: „Nevěřím žádné statistice, kterou jsem sám nezfalšoval.“ Možná byste taky neměli. Spočítejte si vlastní spotřební koš a porovnejte o kolik ceny vzrostly. Vzrostl vám i plat? O kolik? A vaše reálná inflace je na světě.
Cílová inflace ČNB
Rychlost, jakou dochází ke „znehodnocování“ peněz, závisí na hospodářském cyklu ekonomiky. Na tom, jak si ekonomika daného státu právě vede. České republice Česká národní banka inflaci běžně cíluje a cíl inflace pohybuje kolem 2 % ročně. Co to znamená? Dejte si 100 Kč na rok „pod polštář“ a za rok vytáhnete 98 Kč, protože inflace peníze takovou mírou znehodnotila. Respektive – vy vytáhnete tu samou stokorunu, ale už si za ni koupíte jen věc, která dnes stojí maximálně 98 Kč. Stokoruna už má menší hodnotu.
Druhy inflace
Není inflace jako inflace. Většinou za ni může rostoucí množství peněz v ekonomice. Ale hodnotit ji můžeme i z pohledu intenzity:
- Mírná inflace,
- Pádivá inflace,
- Hyperinflace.
Nebo rozlišovat i příčinu inflace:
- Inflace poptávková,
- Inflace nabídková,
- Inflace setrvačná.
Samostatnou kapitolou pak je stagflace, slumpflace a deflace.
Stagflace
Jak už sám název napovídá, stagflace zavání stagnací. Je to stav ekonomiky, kdy je inflace vysoká a tempo růstu hrubého domácího produktu nulové až záporné (tj. slumpflace – propad). Paralelním jevem je vysoká nezaměstnanost.
Se stagflací souvisí pojem Misery index. Ten vyjadřuje, jak se lidem (špatně) žije v takové ekonomické situaci. Počítá se pomocí míry inflace a míry nezaměstnanosti. Zjednodušeně: jak se žije v drahé společnosti bez peněz a bez práce.
Logicky vyobrazit umí stagflaci Phillipsova křivka (Keynesiánská ekonomie), která znázorňuje vztah mezi nezaměstnaností a inflací. Čím vyšší je inflace, tím nižší je nezaměstnanost a opačně. Hodnotí se pohled z krátkodobého a dlouhodobého hlediska.
Detailněji má ovšem Phillipsova křivka nedostatky - dle ní nemůže existovat vysoká míra inflace současně s vysokou mírou nezaměstnanosti. Existenci takové stagflace tedy v podstatě vylučuje.
Deflace – opak inflace
Deflace je něco, co ekonomové nevidí rádi. Deflace je zvýšení kupní síly peněz nebo jinak řečeno pokles všeobecné hladiny zboží a služeb. Za stejné peníze si toho koupíte víc. Za 5 Kč si nekoupíte rohlíky 2, ale 3. V takovém případě by se vyplatilo investovat do peněz. Protože dnes 3 rohlíky za 5 Kč, ale za 6 let s pětikorunou už rohlíky nakrmíte dva syny v pubertě…koupíte jich, v přehnaném slova smyslu, třeba 10 kusů. Peníze by nabývaly na hodnotě i pokud byste neinvestovali do akcií, komodit nebo zvažovali investici do alkoholu.
Jaké jsou příčiny deflace?
Cenné je vždy to, čeho je málo. A tak je deflace způsobená nedostatečnou emisí peněz neboli peněžních agregátů. V Česku má kormidlo v rukou Česká národní banka (která mimo jiné přiděluje i kódy všem bankám). ČNB tak zručně využívá svých nástrojů k dodání nebo stahování peněz z oběhu, čemuž se říká Monetární politika.
Ukázkovou deflací byla Velká hospodářská krize 20. století.
Má krátkodobá deflace pozitivní vliv? Ano má. Pokud se stejným platem můžete nakoupit víc, někdo musí víc vyrobit – tedy i nabrat zaměstnance. Aby mohl víc vyrobit, musí nakoupit víc materiálu, který musí někdo dodat. A tím se roztáčí inflační spirála, která ve finále ekonomiku ozdraví. Krátkodobé zavedení deflace poprvé zrealizoval ekonom a politik Alois Rašín v roce 1920.
Pokud je ovšem deflace dlouhodobá, mají firmy nižší tržby, zaměstnanci nižší platy nebo výpověď, méně peněz, které radši šetří – méně nákupů a inflační spirála se točí opačně – vzniká tzv. deflační spirála.
Podrobněji se o inflaci můžete dozvědět v následujícím videu:
Jak se vypočítává inflace – kalkulačka a měření inflace
Pokud zmiňujeme inflaci, nejde nikdy opomenout pojem cenová hladina. Cenová hladina je dána poměrem zboží a služeb dané ekonomiky k množství peněz dané ekonomiky.
Při inflaci dochází k nárůstu cenové hladiny. Což se děje v případě, že je malá nabídka zboží a služeb (potíže se zdroji/ropné šoky) nebo velká poptávka vybavená penězi (tj. množství peněz v ekonomice, řídí ČNB).
Pokud vás zajímá, co s vašimi penězi udělala inflace za posledních 50 let, můžete využít kalkulačku inflace na portálu penize.cz. Možná budete překvapení, že i za socialismu se peníze znehodnocovaly, i když soudruzi tvrdili opak.
Důsledky inflace
Dopady inflace jsou vesměs negativní. Pokud máte krapet ekonomické gramotnosti, tak víte, že peníze na spořícím účtu (o uchovávání hotovosti nemluvě) ztrácí svou hodnotu. Inflaci ve svém finančním rozhodování zohledňují firmy i banky.
Co inflace, pokud se s ní počítá, způsobuje?
- Vyšší úrokové sazby.
- Obecný růst nákladů.
- Meziroční růst mezd (mělo by to tak být).
- Rozhodně zvyšuje nejistotu.
- A bohužel zvýhodňuje dlužníky oproti věřitelům – kteří díky inflaci dostanou méně, než půjčili a čekali, že z úroků dostanou.
Zvýšení nájemného o inflaci – inflační doložka nájemní smlouvy
Chytrý pronajímatel zakotví zohlednění inflace už do nájemní smlouvy. Ale je možná i domluva mezi nájemce a pronajímatelem. Inflace tu je a bude.
Tzv. inflační doložka znamená, že se nájem zvyšuje dle míry inflace. Vhodné je uvést, dle které inflace. Například jedním z indexů spotřebitelských cen, které zveřejňuje Český statistický úřad. Druhou důležitou informací je, ke kterému datu bude k přeceňování nájmu docházet. Takové navýšení ceny se může dít pouze 1x ročně a zpravidla k 1. lednu. Lze využít i výročí uzavření smlouvy. Pronajímatel nájemce informovat sice nemusí, ale slušnost to je. Pokud si na zvýšení pronajímatel nevzpomene, tak začne běžen tříletá promlčecí doba.
Harmonizovaný index spotřebitelských cen
Index spotřebitelských cen si můžete představit jako cenu zboží ve velkém nákupním košíku při měsíčním nákupu v Globusu. Takový spotřební koš se rodina od rodiny příliš neliší. Obsahuje pečivo, zeleninu, mléčné výrobky, drogerii, nájem, pohonné hmoty atd. Oficiálně koš obsahuje cca 700 statků.
Cena za tento koš se každoročně porovnává. Jednotlivé statky mají přiřazené „váhy“. Zjišťuje se, jestli finanční zátěž domácnosti vzrostla – inflace nebo klesla – deflace.
Inflace v EU 2023 a 2024
Inflace v posledních měsících padá v celé Evropské unii. V červenci 2024 byla meziroční inflace v eurozóně 2,5 %.
Ze států EU na tom nejlépe byly Lotyšsko (0,7 %), Litva (0,9 %) a Finsko (1 %), nejhůř Rumunsko (5,4 %) Polsko (4,2 %) a Maďarsko (4,1 %).
Eurostat používá jinou metodiku výpočtu než ČSÚ, proto mu u ČR může vycházet jiné číslo. Rozdíl vzniká kvůli tomu, že ČSÚ používá takzvané imputované nájemné (náklady na vlastnické bydlení), Eurostat tuto položku ve výpočtu nepoužívá.
Tabulka: Inflace v EU
| Země | Inflace |
| Rumunsko | 5,4 % |
| Polsko | 4,2 % |
| Maďarsko | 4,1 % |
| Česko | 2,2 % |
| Finsko | 1,1 % |
| Litva | 0,9 % |
| Lotyšsko | 0,7 % |
Zdroje:
- tradingeconomics.com
- ČSÚ
- Eurostat
