Víte, jaké jsou v České republice možnosti pro výlety na kole? Jaké má cyklostezky Praha? A co dopravní značení: Víte třeba, co přesně znamená pojem „stezka pro cyklisty“? Dozvíte se to na následujících řádcích.
Co je cyklostezka – Cyklotrasy I. třídy
Cyklotrasy II. třídy – Cyklostezky v Praze
Hodnocení českých cyklotras: 8/10
Výhody:
- síť českých cyklotras je velmi hustá a nové trasy neustále přibývají
- vyberou si mezi nimi rekreační i sportovní cyklisté, stoupenci silničních kol i MTB
- mnoho tras vede kolem kulturních památek či přírodních zajímavostí
Nevýhody:
- v centrech velkých měst (Praha, Brno) nejsou v porovnání se západní Evropou podmínky pro cyklistiku ideální
- nemalá část cyklotras vede po silnicích s hustým automobilovým provozem
Výlety na kole
Česká republika je cyklistickým rájem. Cyklistika tu patří k nejoblíbenějším volnočasovým aktivitám a není divu – česká krajina k ježdění na kole přímo vybízí. V posledních letech navíc ve městech i ve volné krajině hojně přibývají cyklostezky, což atraktivitu cyklistiky ještě zvyšuje. Uvádí se, že v České republice v současné době existuje téměř 40 000 kilometrů cyklotras. To z České republiky činí zemi s jednou z nejhustších sítí cyklotras v Evropě.
Pokud si však výlet na kole chcete opravdu užít, vyplatí se ještě před tím, než vyjedete, věnovat chvilku času pečlivému naplánování trasy. Její výběr by měl zohledňovat to, jak zdatnými cyklisty jste, zda s sebou berete děti, kolik času chcete na výletě strávit, zda hodláte jízdu pojmout sportovně, nebo zda si spíše chcete užívat okolní krajiny a památek. Pokusíme se vám toto rozvažování trochu usnadnit.
Nejprve ale otázka: Víte, co to vlastně je cyklostezka? A kdo na ni smí a kdo nikoli? Pokusíme se v tom udělat trochu jasněji, ale jen v nezbytně nutné míře, nemusíte se tedy bát, že spolu budeme procházet testy z autoškoly, i když i takové opakování by se leckomu mohlo hodit.
| Podívejte se také na další tipy na nejlepší cyklostezky v Česku Nejlepší cyklotrasy a cyklostezky v Praze |
Co je stezka pro cyklisty
Právní definice zní: stezka pro cyklisty neboli cyklostezka je pozemní komunikace nebo její jízdní pás (nikoliv jen jízdní pruh), která je vyhrazena dopravní značkou pro jízdu na jízdním kole. V kontextu českého práva to znamená, že na stezku nesmějí automobily ani motocykly, ale například jezdci na kolečkových bruslích, koloběžkách nebo v zimě lyžaři ano.
Pokud není pruh pro cyklisty od vozovky oddělen fyzicky, tzn. obrubníkem, dělicím pásem, pásem zeleně atd., jde zpravidla pouze o tzv. vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty, nikoliv o stezku pro cyklisty.
Český právní řád zná také pojem „stezka pro chodce a cyklisty“. Tato stezka je, jak název napovídá, oproti stezce pro cyklisty přístupná též chodcům. Taková stezka pak je buď rozdělena na pruh pro chodce a pro cyklisty, nebo je celá šíře stezky určena chodcům i cyklistům dohromady.
- Stezka pro chodce s povoleným vjezdem jízdních kol také umožňuje pohyb chodců i cyklistů, nicméně preferovaným způsobem dopravy zůstává pěší chůze a práva cyklistů jsou na ní omezena.
- Cyklistická trasa (cyklotrasa) je trasa pro cyklisty označená orientačním dopravním nebo turistickým značením. Cyklistická trasa může být vedena místy po stezce pro cyklisty, místy po vozovce nebo ve vyhrazeném jízdním pruhu.
- Pro cyklistické trasy s převažujícím turistickým účelem se používá i označení „cykloturistická trasa“. To se někdy používá i v zúženém významu pouze pro nesilniční trasy v náročnějším terénu.
Zde máme ukázku několika dopravních značek, s nimiž jste se již na svých cyklovyjížďkách jistě setkali.
Foto: BESIP
- První v řadě je dopravní značka „Stezka pro cyklisty“, která přikazuje cyklistům užít v daném směru takto označeného pruhu nebo stezky. Pruhu nebo stezky smí užít i osoba vedoucí jízdní kolo.
Foto: BESIP
- Druhá je dopravní značka „Stezka pro chodce a cyklisty společná“. Ta říká, že celá šíře stezky je určena neděleně chodcům i cyklistům.
Foto: BESIP
- Třetí dopravní značka „Stezka pro chodce a cyklisty dělená“ oznamuje, že stezka je rozdělena na pruh pro chodce a pruh pro cyklisty.
Foto: Wikipedie
- Tato dopravní značka je směrový ukazatel běžně instalovaný na tuzemských cyklotrasách. Informuje o čísle cyklotrasy a o vzdálenosti do významných bodů na trase.
Rozdělení cyklotras podle významu
Cyklotrasy jsou rozděleny do čtyř tříd, přičemž počet číslic v označení trasy se rovná třídě, do níž je zařazena. Speciální číslování má Praha, kde před číslem trasy je ještě písmeno „A“.
| Typ trasy | Třída trasy | Způsob značení | Základní charakteristika |
| Dálkové-nadregionální | I. třída | Trasy jsou značeny jednou číslicí. | Na těchto trasách je zajištěno ubytování, servis, mapy a občerstvení. Trasy mají především funkci rekreačně-turistickou. |
| II. třída | Trasy jsou značeny dvěma číslicemi. | ||
| Regionální | III. třída | Trasy jsou značeny třemi číslicemi. | Trasy navazují na síť místních cyklotras. Mají funkci dopravní i rekreační. |
| Místní | IV. třída | Trasy jsou značeny čtyřmi číslicemi. | Trasy mají funkci dopravní i rekreační. |
Cyklotrasy I. třídy jsou dlouhé nadregionální trasy, které jsou v některých případech součástí celoevropského cykloturistického projektu EuroVelo.
Páteřní dálkové cyklotrasy I. třídy:
| Označení trasy | Název trasy | Kudy trasa vede |
| Cyklistická trasa 1 | Praha-Brno (součást EuroVelo 4) | Praha – Kutná Hora – Čáslav – Hlinsko – Brno (Hodonín) |
| Cyklistická trasa 2 | Labská stezka (součást EuroVelo 4 a 7) | pramen Labe – Hradec Králové – Pardubice – Kolín – Mělník – Litoměřice – Ústí nad Labem – Děčín – státní hranice |
| Cyklistická trasa 3 | Praha – Plzeň a dále (součást EuroVelo 4) | Praha – Plzeň – Horšovský Týn – Domažlice – hraniční přechod Ovčí vrch |
| Cyklistická trasa 4 | Hodonín – Šumperk a dále | Hodonín – Uherské Hradiště – Kroměříž – Olomouc – Šumperk – polská hranice |
| Cyklistická trasa 5 | Mikulov – Bohumín | Mikulov – Brno – Prostějov – Olomouc – Přerov – Ostrava – Bohumín |
| Cyklistická trasa 6 | Cyklostezka Ohře | Slapany – Cheb – Sokolov – Loket – Karlovy Vary – Šemnice |
| Cyklistická trasa 7 | Mělník – Český Krumlov | Mělník – Praha – České Budějovice – Český Krumlov |
| Cyklistická trasa 8 | Slezská magistrála | Krnov – Opava – Ostrava |
Na trasy I. třídy navazují trasy II. třídy, které se v řadě případů také vyznačují značnou délkou. Oproti trasám I. třídy je jich podstatně více.
Cyklotrasy II. třídy:
| Označení trasy | Kudy trasa vede |
| Cyklistická trasa 10 | Bohumín – Orlová – Havířov – státní hranice s Polskem |
| Cyklistická trasa 11 | zkratka trasy I. třídy č. 7 přes Tábor |
| Cyklistická trasa 12 | Dolní Dvořiště – Český Krumlov – České Budějovice – Hluboká nad Vltavou – Lom |
| Cyklistická trasa 14 | Liberec – Hradec Králové – Šumperk |
| Cyklistická trasa 15 | Děčín – Česká Lípa |
| Cyklistická trasa 16 | Slavonice – Jihlava |
| Cyklistická trasa 17 | Praha – Mladá Boleslav – Krkonoše |
| Cyklistická trasa 18 | Jeseníky – Vysočina |
| Cyklistická trasa 19 | Vltava (z trasy č. 7) – Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou |
| Cyklistická trasa 20 | spojka z trasy č. 21 ke státní hranici s Německem |
| Cyklistická trasa 21 | Hřensko – Liberec |
| Cyklistická trasa 22 | Lužické hory – Trutnov – Jeseníky |
| Cyklistická trasa 23 | Cheb – Děčín (při severní hranici státu) |
| Cyklistická trasa 24 | odbočka z trasy č. 14 na Blansko |
| Cyklistická trasa 25 | Krušné hory – Litvínov – Litoměřice – Liberecko |
| Cyklistická trasa 26 | Jihlava – Třebíč – státní hranice s Rakouskem |
| Cyklistická trasa 31 | Plzeň – Písek – Tábor |
| Cyklistická trasa 32 | Tábor – Jindřichův Hradec – Slavonice |
| Cyklistická trasa 33 | Šumavská magistrála (Všeruby – Železná Ruda – Vyšší Brod) |
| Cyklistická trasa 34 | Novohradské hory |
| Cyklistická trasa 35 | Krušné hory – Plzeň |
| Cyklistická trasa 36 | Magistrála Český les – Krušné hory (Všeruby – Měděnec) |
| Cyklistická trasa 37 | od Plzně na západ |
| Cyklistická trasa 38 | spojka mezi trasami č. 3 a č. 33 přes Klatovy |
| Cyklistická trasa 39 | spojka mezi trasou č. 6 (od Karlových Varů) a č. 3 (údolí Berounky) |
| Cyklistická trasa 41 | Mikulov – Břeclav |
| Cyklistická trasa 43 | Břeclav – státní hranice s Rakouskem |
| Cyklistická trasa 46 | Český Těšín – Sudoměřice |
| Cyklistická trasa 48 | Slavonice – podél hranice směrem na Mikulov |
| Cyklistická trasa 49 | z trasy č. 46 ke slovenské hranici |
| Cyklistická trasa 50 | cyklostezka Bečva (Přerov – Vsetín) |
| Cyklistická trasa 51 | Olomouc – Litovel – Mohelnice – Hanušovice |
| Cyklistická trasa 52 | z Krnova k trase č. 5 |
| Cyklistická trasa 54 | zkratka trasy č. 50 |
| Cyklistická trasa 55 | Jeseník – Krnov – Opava – Jilešovice |
| Cyklistická trasa 56 | Cyklistický okruh Euroregionem Těšínské Slezsko |
| Cyklistická trasa 59 | Ostrava – Frýdek-Místek – Frýdlant nad Ostravicí – slovenská hranice |
| Cyklistická trasa 80 | Ostrava – směrem k Opavě k trase č. 8 |
Co je EuroVelo
EuroVelo je síť evropských cyklotras, kterou organizuje Evropská cyklistická federace jako projekt 12 dálkových tras napříč celým evropským kontinentem. Celková délka projektovaných tras je přes 60 000 km, ze nichž je již přes 20 000 km v provozu.
Dosud není žádná z tras zcela dokončena, některé trasy jsou dokončeny více, jiné méně. Přes Českou republiku vedou trasy 4, 7, 9 a 13.
| Označení trasy | Název trasy | Počátek a konec trasy | Kudy trasa vede |
| EV 4 | Trasa střední Evropou | Roscoff – Kyjev | přes města Cheb, Sokolov, Karlovy Vary, Praha, Kolín, Kutná Hora, Brno, Uherské Hradiště, Přerov, Ostrava |
| EV 7 | Sluneční trasa | Nordkapp – Malta | přes města Děčín, Ústí nad Labem, Litoměřice, Mělník, Praha, České Budějovice, Český Krumlov |
| EV 9 | Balt – Jadran | Gdaňsk – Pula | přes města Šumperk, Olomouc, Prostějov, Blansko, Brno, Mikulov, Břeclav |
| EV 13 | Stezka železné opony | Barentsovo moře – Černé moře | od Chebu k Břeclavi podél jižní hranice republiky |
Cyklostezky v Praze
V Praze se v posledních letech síť cyklostezek značně rozrostla, a přestože centrum města – pro svoji hustou zástavbu a členitý terén – neskýtá cyklistům příliš radosti, jeho periferie a okolí jim to vrchovatou měrou vynahrazují. Podívejme se tedy, jaké možnosti se cyklistům v hlavním městě a jeho blízkém okolí skýtají.
Levý břeh Vltavy:
| Značení | Název trasy | Kudy trasa vede |
| A1 | Vltava | levobřežní trasa, od soutoku Vltavy s Berounkou pokračuje podél Berounky |
| A11 | Radotínský potok | Zbraslav, Peluněk – Radotín – Zadní Kopanina – Řeporyje |
| A12 | Prokopské údolí | Hlubočepy – Řeporyje – Jinočany, dále směr Loděnice |
| A13 | Radlická | Smíchovské nádraží – Nové Butovice – Stodůlky, dále směr Rudná |
| A14 | Motolský potok | Anděl – Řepy – nádraží Zličín |
| A15 | Břevnovská | Klárov – Pohořelec – Bílá Hora – Zličín, dále směr Unhošť, Rakovník |
| A16 | Veleslavínská | Libeňský most – Stromovka – Dejvice – Dědina, dále směr Hostivice |
| A17 | Šárecký potok | Podbaba – Jenerálka – Přední Kopanina, dále směr Kladno |
| A18 | Suchdolská | Sedlec – Suchdol, dále směr Horoměřice |
Levobřežní diagonály:
| Značení | Kudy trasa vede |
| A31 | Dukelských hrdinů – Stromovka |
| A32 | Hlubočepy – Jinonice – Košíře – Strahov – Dejvice – Bubeneč (výhledový plán) |
| A33 | Prokopské údolí – Nové Butovice – Motol – Divoká Šárka – Okoř |
| A34 | prům. areál Řeporyje – Stodůlky – Ruzyně – Nebušice |
Pravý břeh Vltavy:
| Značení | Název trasy | Kudy trasa vede |
| A2 | Vltava | pravobřežní trasa |
| A21 | Modřanská rokle | Modřany – Kunratice – Háje |
| A22 | Kunratický potok | Braník – Krč – Háje – Petrovice – Uhříněves – Říčany a dále |
| A23 | Botič | Výtoň – Michle – Hostivař – Průhonice |
| A24 | Vinohradská | Klárov – Staré Město – Vinohrady – Malešice – Jahodnice – Dubeč, dále Říčany |
| A25 | Žižkovská | Národní divadlo – Žižkov – Hrdlořezy – Dolní Počernice – Úvaly (po zrušené Vítkovské trati a z Hrdlořez podél Rokytky, směr Úvaly) |
| A26 | Rokytka | Libeň – Hloubětín – Horní Počernice, směr Čelákovice (podél Rokytky z Libně do Hloubětína) |
| A27 | Bulovka | Bílá Skála – Bulovka – Prosek – Letňany – Kostelec nad Labem |
| A28 | Bohnické údolí | Zámky – Bohnice – sídliště Ďáblice – Prosek |
Pravobřežní diagonály:
| Značení | Kudy trasa vede |
| A41 | severojižní cyklomagistrála (Těšnov – Nuselský most – Spořilov – Háje) |
| A42 | Hodkovice – Libuš – Kačerov – Spořilov – Vršovice – Palmovka |
| A43 | Hostivař – Malešice – Hrdlořezy – Hloubětín – Prosek |
| A44 | Petrovice – Dolní Měcholupy – Dolní Počernice – Černý Most – Satalice – Letňany |
Pražský okruh:
A50 – Pražské kolo (mimo Prahu značeno jako trasa č. 8100): Třeboradice – Čakovice – Ctěnice – Vinoř – Radonice – Horní Počernice – Klánovice – Újezd nad Lesy – Koloděje – Stupice – Královice – Nedvězí – Kolovraty – Říčany – Dobřejovice – Vestec – Vrané nad Vltavou – Zbraslav – Lipence – Černošice – Třebotov – Choteč – Zbuzany – Jinočany – Chrášťany – Jeneč – Kněževes – Tuchoměřice – Statenice – Únětice – Roztoky – Klecany – Bořanovice – Hovorčovice – Třeboradice
Pokud na svých cyklovyjížďkách rádi improvizujete, můžete využít služeb některé z řady online map a navigací. Velmi dobrá je například mapa prahounakole.cz, kterou najdete na cykloportálu Městem na kole.
Tato mapa vám například vždy vyhledá tři nejvhodnější alternativy vaší trasy. Zobrazí vám podrobnosti z terénu – stoupání, povrch tras, dočasné uzavírky, zimní omezení, leteckou mapu, ale třeba i tipy ostatních cyklistů na zlepšení konkrétní části dopravní infrastruktury.
Komentáře
