Čtyři základní druhy mraků: Jak vznikají a jak je poznat?

Rádi oslňujete svou drahou polovičku znalostí hvězd a souhvězdí? Nečekejte na setmění. Naučte se poznávat typy mraků a staňte se znalcem nejen noční, ale i denní oblohy! Namiřte ukazováček vzhůru u odpolední kávy a udělejte dojem na první dobrou.

Čtyři základní druhy mraků: Jak vznikají a jak je poznat? Foto: Pixabay

Co je to mrak a co oblak?

Mezi mrakem a oblakem není z meteorologického hlediska žádný rozdíl. Mrak je vlastně jen lidové označení oblaku a je definován jako viditelná soustava mikroskopických částic vody nebo ledu v atmosféře. Někdy je mylně uváděno, že mraky jsou tvořeny vodní párou. Vodní pára je však neviditelná, mraky jsou ve skutečnosti z vody v pevném a kapalném skupenství. Mimo to mohou mraky obsahovat také částečky prachu, kouře a průmyslových zplodin. To může být důvodem, proč je nějaký mrak tmavší.

Právě vzhled, hustota nebo výška mraku mohou naznačovat různé děje v atmosféře. Podle vzhledu a změn oblak tak lze odhadnout vývoj počasí během následujících hodin a někdy i v dlouhodobějším měřítku.

Jak vznikají mraky?

Pro vznik mraku je nezbytné, aby se do atmosféry dostalo větší množství vodní páry, která následně zkondenzuje na kapky nebo sublimuje na ledové krystaly. Průměrná velikost těchto kapek nebo krystalů má přibližně 0,01 mm. Ledová oblaka se tvoří ve velkých výškách a obsahují pouze ledové krystalky. Nižší teplejší mraky se tvoří naopak z vodních kapek. Vodní pára se do vzduchu dostává vypařováním z vlhké půdy, nebo vodních ploch. Existuje také možnost, že atmosférická vlhkost může být díky vzdušným proudům přenesena z větších vzdáleností.

Přeměna páry na kapičky vody nebo ledové krystaly je zapříčiněna ochlazováním vzduchu. Důvodů proč se vzduch ochladí existuje několik:

  • samovolným výstupem přehřátého vzduchu. V takovém případě teplejší (méně hustý) vzduch stoupá vzhůru chladnějším (hustějším) vzduchem, ochlazuje se a tvoří kupovitou oblačnost,
  • výstupem vzduchu podél frontální plochy nebo pohoří,
  • vzduch se může ochladit také izobaricky – díky úniku tepla do volné atmosféry.

Čtyři základní typy mraků

Mraky se od sebe navzájem liší nejen vzhledem, ale i výškou, ve které vznikají a dalšími vlastnostmi. Základní mezinárodní klasifikace mraků je založena na základě jejich vzhledu (morfologie) a dle ní se mraky dělí do 10 druhů. Ty jsou pojmenovány s kombinací následujících latinských slov:

  1. altus (vyvýšený)
  2. cirrus (hříva)
  3. cumulus (kupa)
  4. nimbus (déšť)
  5. stratus (vrstva)

Dále se pak mraky mohou ještě dělit dle výšky výskytu a to na mraky nízké, střední a vysoké výšky (patra). Minimální výška mraků není omezena. Mraky tak mohou někdy ležet na zemi. Tento jev všichni dobře známe – nazývá se mlha. Maximální výška mraků se běžně pohybuje kolem 13 km. Dále se pak mraky mohou ještě dělit dle vzhledu a zvláštností. V tomto členění je zohledněna průsvitnost, struktura a další doprovodné vlastnosti.

Mezinárodní klasifikace mraků:

Druh mraku Dělení dle výšky výskytu
Cirrus Oblaka vysokého patra 5 – 13 km od povrchu
Cirrocumulus
Cirrostratus
Altocumulus Oblaka středního patra 2 – 7 km od povrchu
Stratocumulus Oblaka nízkého patra do 2 km od povrchu
Stratus
Altostratus Nezařazeno - výskyt ve více patrech
Nimbostratus
Cumulus
Cumulonimbus

Cirrus mrak

Tento typ mraku tvoří jemné skoro průsvitné obláčky v podobě bílých chomáčů a pruhů. Cirrus vzniká ve vysokých výškách, kde panují velmi nízké teploty ( až -50 °C) a je proto složen výhradně z drobných ledových krystalků. Nevyvolává tedy srážky, ale je známkou nestálého počasí. Pokud nad sebou spatříte tyto mraky, můžete očekávat, že se počasí bude měnit i když je nebe modré.

Cirrocumulus oblak

Cirrocumulus, nebo někdy také řasokupu (název vznikl z latinského překladu) zahlédnete na obloze opravdu jen zřídka. Vzhledem připomíná drobné bílé chomáčky, které se shlukují ve velkém počtu. I tento typ mraku je složen z ledových krystalů a proto se není třeba obávat srážek.

Cirrostratus mrak

Poslední u oblaků vysokého patra je samozřejmě také tvořen krystaly ledu. Jeho vzhled je obdobný předchozí typům mraků. Připomíná bílé jemně se vlnící moře.

Altocumulus mrak

Jak latinský název vypovídá, jedná se o kupovitá oblaky tvořící se ve střední výšce. Tento typ mraku je tvořen jak ledovými krystalky, tak kapičkami vody. Připomíná bílé až tmavě šedé navzájem pospojované chomáče.

Stratocumulus oblak

Tento typ mraku se již řadí k oblakům nízkého patra a je složený většinou z vodních kapiček, někdy s příměsí ledových krystalků. Tvoří se ve výškách od několika desítek metrů nad zemí až doc ca 2 kilometrů. Vzhledem připomíná peřiny, často šedé barvy. Někdy může zakrýt celou oblohu a pak často následují dešťové srážky.

Stratus mrak

Tento typ mraku se vyskytuje v nejnižších výškách, často jen několik metrů nad zemí. Jedná se o tlustou vrstvu mraků, přes kterou je možné pozorovat slunce. Stratus vzniká velmi často přímo z mlhy, které se zvedne do větší výšky

Altostratus mrak

Jedná se o mrak, jež se horizontálně rozpíná na ploše stovek až tisíců kilometrů a vertikálně rozměry jsou ve stovkách metrů. Tento typ mraků připomíná šedavou či namodralou oponu, která pokrývá podstatnou část oblohy, přes kterou vypadá slunce jako za matným sklem. Velmi často se z tohoto mraku spustí srážky – zejména v chladné části roku.

sipka Jak vzniká blesk a hrom – jednoduché vysvětlení

Nimbostratus mrak

Tento typ mraků se rozprostírá na tisících kilometrech. Vrstvy těchto dešťových oblaků jsou velmi silné, začínají často nízko nad zemí a mohou dosahovat značných výšek. Tento typ mraku se skládá jak z vodních kapek, tak z ledových krystalků. Nimbostratus má temnou barvu, slunce jím neprosvítí a padají z něj trvalé srážky, někdy i sněhové.

Cumulus mrak

Cumulus je popisován nejčastěji jako hustý kupovitý mrak vyvíjející se vzhůru. Svůj název získal právě na základě podobnosti s tvarem kupolí, nebo věží. Horní část tohoto mraku pak velmi často připomíná květák. Horní část je se základnou ve výšce do 6 km. Má ostře ohraničené obrysy a strukturu a bývá oslnivě bílý. I přestože základna bývá poměrně tmavá, kopule je ozářená sluncem a zdá se tedy pohledem ze země jako zářivě bílá. Z Cumulů obvykle nezaprší, ale výjimečně mohou být zdrojem mírných přeháněk.

Cumulonimbus – bouřkový mrak

Cumulonimbus je mrak, který roste do opravdu extrémních výšek – někdy až 20 km. Vzhledem se jedná o bílý až tmavošedý oblak s typickým tvarem kovadliny. Často je nazýván také jako bouřkový mrak a je příčinou vydatných srážek, krupobití silných větrů a ve výjimečných případech i tornád.

Chemtrails – nebe křižované stopami letadel

Není mrak jako mrak a tady to platí dvojnásob. Proč chemtrails? Kondenzačním stopám za letadly se už dříve říkalo "contrails". Slovo vzniklo spojením slov condense trails (kondenzační stopy). Výměnou slabiky vzniklo slovo chemtrails. Kondenzační stopy jsou tvořeny drobnými vodními kapkami nebo ledovými krystalky. Za jejich vznikem pak stojí promíchávání chladného vzduchu s horkými zplodinami z leteckých motorů.

Komentáře

Pridat komentář


Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich pisatelů a provozovatel tohoto portálu za ně nenese zodpovědnost



Komentáře

Dobrý den a děkuji! Krásné popsané a vysvetlene...ale proč to není doplněno konkrétní fotkou mraků? Za me veliká škoda. Hledat a zase se vracet neni komfortní. S pozdravem

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Tornádo

Tornádo - jak vzniká a co při něm dělat

Zajímá vás jak vzniká tornádo a jak se při něm chovat? Co je to Fujitova stupnice síly tornáda? V článku také najdete zajímavé video o...

Nejlepší cyklotrasy a cyklostezky na Moravě

Nejlepší cyklotrasy a cyklostezky na Moravě

Jaké jsou nejlepší cyklostezky na Moravě? 🚴‍♂ Jsou to cyklostezky v Brně a okolí, nebo snad cyklostezky v Ostravě? Nebo spíše cyklostezky...

Registrace dronů v ČR – cena testu, sankce a otázky

Registrace dronů v ČR – cena testu, sankce a otázky

Od Nového roku platí nová pravidla, která regulují provoz dronů ☝ Podívejte, se kde a jak můžete zaregistrovat svůj stroj a kteří piloti...

NEJZAJÍMAVĚJŠÍ TIPY