Kdy se slaví Dušičky a přehled tradic a zvyků

Konec října patří oslavě výročí založení samostatného československého státu, hned na to nás však čeká další významný den – Dušičky. Zapomeňte na dýňové hlavy a šílené kostýmy. V duchu českých tradic jde o Památku zesnulých, chcete-li předvečer Všech svatých a na to bychom rozhodně neměli zapomínat.

Zdroj: Pixabay

Kdy jsou Dušičky? Dušičky 2022 a 2023

Letos Dušičky vycházejí na středu 2. listopadu 2022. Za rok budou ve čtvrtek 2. listopadu 2023.

Kdy se chodí na hřbitov a kdy se zapalují svíčky na Dušičky?

Pokud vám nevychází zajít na hřbitov přímo v ten den, kdy jsou Dušičky, můžete tradici dodržet i v jiné dny. Na hřbitov se tak můžete vydat třeba o víkendu před Dušičkami i víkend po Dušičkách. Města při této příležitosti prodlužují otevírací dobu hřbitovů až do večerních hodin. Podle Praha TV se Správa pražských hřbitovů a pražští strážníci každoročně se připravují na dušičkové období, kdy hřbitovy navštíví nejvíce lidí a hrozí zvýšený počet krádeží.

Co se slaví na Dušičky?

Lidé na Dušičky vzpomínají na své blízké zemřelé. Doma zapalují svíčku a věnce, květiny nebo svíčky nosí na hřbitov. Kromě toho tento čas věnují i péči o hroby. Ačkoliv jsou Dušičky pro Čechy významným dnem, nejedná se o státní svátek.

Odkud pochází Dušičky?

Dušičky se slaví v rámci římskokatolické církve a tak, jak je známe dnes, navazují na první listopadový den, na nějž připadá svátek Všech svatých. Podle webu několika farností je modlitba za zemřelé jednou z nejstarších křesťanských tradic. Zapálením svíčky se připomínají zemřelí a víra v jejich věčný život. Dalo by se říct, že v Česku je více slaveným dnem, než je den Všech Svatých.

Mladá Fronta Dnes uvádí, že „v římskokatolickém kalendáři najdeme u 2. listopadu název Vzpomínka na všechny věrné zesnulé, protestanti tento den znají jako Památku zesnulých.“ Některé zdroje ještě doplňují další ekvivalenty – Památka všech věrných zemřelých nebo také Svátek zesnulých.

Původ svátku Dušiček (Památky zesnulých) sahá až ke Keltům, kteří ve starověku sídlili na území západní, střední a částečně i jižní a východní Evropu, včetně dnešního Česka. Pro Kelty 1. listopad představoval nový rok a příchod obávané zimy. Nový rok začínal svátkem Samhain, tedy svátkem všech zesnulých. Podle inStory „V předvečer této změny - tj. 31. října – podle bájí vycházeli duchové nebožtíků z hrobů. Aby se jim Keltové ubránili, nosili masky a převleky.“ Tu noc se stírala hranice mezi světem živých a světem mrtvých.

Podle serveru Teraz na tuto keltskou tradici navázali křesťanští kněží při christianizaci (pokřesťanštění) Evropy, kdy roku 998 památku všech zesnulých zavedl opat Odilo v benediktýnském klášteře Cluny ve Francii. Od té doby se v mnoha evropských zemích slaví 1. listopadu svátek Všech svatých a 2. listopadu Dušičky.

Den všech svatých

Tento křesťanský svátek připadá na 1. listopadu (pro západní křesťany) a slaví se v mnoha evropských zemích jako je například Belgie, Finsko, Francie, Itálie, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Španělsko, Švédsko a další.

Dušičky svátek: Tradice, zvyky a pověry v několika bodech

• Podle etnografa Jana Kouby se řada dušičkových zvyků váže k Doudlebsku „Mělo se hodně péct, aby měly dušičky alespoň jeden den v roce posvícení a pořádně se najedly. Neměla se na okně nechávat žádná prázdná nádoba, aby v ní dušička, když se vrací domů, neuvízla. Zrovna tak se neměl nikde nechávat ostrý nůž, aby se dušička náhodou nepořezala.“
• Za každou duši se zapaluje jedna svíčka, aby zesnulého doprovázelo její světlo.
• Květiny symbolizují víru ve věčný život.
• Pokud 2. listopadu prší, zemřelí oplakávají své hříchy.
• Hospodyně při tomto svátku pekly „dušičky“ nebo „kosti svatých.“ Jednalo se o pečivo ve tvaru kostí, kterým pak obdarovávaly pocestné a žebráky.
• Podle lidové tradice vystupují v předvečer svátku duše zemřelých na jednu noc z očistce, kde v plamenech pykaly za své hříchy. Ten večer naši předci naplnili lampu místo oleje máslem, aby si dušičky mohly pomazat rány způsobené očistcem.

Dekorace na hrob: Květiny, věnečky a věnce na Dušičky

Hroby se Čechách začaly na Dušičky zdobit až od konce 19. století. Svíčky a lucerničky prý byly pro obyčejné lidi tehdy luxusem.

Živé květy jsou projevem víry křesťanů jako odmítnutí názoru, že po smrti je konec života. Není však nutné brát toto tvrzení doslova. I ateisté by vám jistě dali za pravdu, že nazdobit hrob je uctěním památky zemřelého a opečovávání místa jeho posledního odpočinku je to jediné, co můžeme udělat.

Pokud se rozhodnete pro květiny, vždy je důležité vybírat z takových, které odolají nepřízni počasí. Velmi populární jsou chryzantémy, které vydrží kvést až do zimy. Dalšími možnostmi jsou jiřinky, astry a macešky. Květinami můžete buďto osázet hrob, nebo je dát v kytici pouze do vázy. Kromě toho jsou i vhodnou volbou poléhavé jehličnany (zakrslý stříbrný smrk, zakrslý jalovec apod.), které jsou téměř bezúdržbové.

Lidé obvykle na hřbitov nosí věnce zakoupené v květinářstvích, na trzích nebo supermarketech. Jsou ale tací, kteří věnce vyrábějí svépomocí. Říká se, že Češi mají zlaté ručičky, takže kupte si polystyrenový nebo slaměný korpus, zpevněte drátkem a ozdobte třeba šiškami nebo různými plody.

Jak se slaví Dušičky ve světě? Jak s tím souvisí Halloween?

V anglosaských zemích se Dušičky a den Všech Svatých neslaví – místo toho se 31. října slaví Halloween. Název Halloween je odvozený od spojení “All Hallows´ Eve“ a je předvečerem Všech Svatých (All Saints' či All Hallows' Day). Během noci z 31. října na 1. listopadu se lidé oblékají do kostýmů, dekorují domy a vyřezávají dýně, děti pak koledují. Halloween je rozšířený zejména v USA, Kanadě, Velké Británii, Irsku, Austrálii a na Novém Zélandu.

Díky globálnímu vlivu americké kultury se ale Halloweenské oslavy v kostýmech dostávají i do Evropy. Ve skutečnosti to není ale úplně americký svátek. Některá symbolika pochází například z Irska, kde během svátku Samhain lidé dávali do vydlabaných dýní svíčky, aby odehnaly zlé síly a duchy. Kombinace oranžové a černé barvy také není náhoda. Jedná se o symbol podzimní sklizně a přicházející temnoty a smrti.

Pravopis: Dušičky x dušičky

Podle stránek Pravopisně.cz Dušičky s velkým D označují jeden konkrétní den v kalendáři (tj. 2. listopadu). Jedná se o vlastní jméno, o jeden určitý den. „Tvar s malým počátečním písmenem, dušičky, užijeme v případě, že máme na mysli množné číslo od zdrobnělého podstatného jména dušička (původní tvar je pak duše).“

Poslat článek na e-mail

E-mail přijemce:	Váš e-mail:

Komentáře

Přidej komentář

Jméno:

Text: Napsáno znaků

Diskusní příspěvky vyjadřují názor jejich pisatelů a provozovatel tohoto portálu za ně nenese zodpovědnost

Odpověď na otázku z obrázku: