Názvy nejznámějších souhvězdí a mapa oblohy

Souhvězdí, aneb pomyslné hvězdné útvary zaplňující noční oblohu, rozeznávali už naši dávní předkové před tisíci lety. Mezinárodní astronomická unie v současnosti uznává 88 souhvězdí, která pokrývají celou severní a jižní oblohu. Jaká jsou ta nejznámější a jak je noční obloze nalézt? Podívejte se, jak je od sebe snadno rozeznat a kdy je možné určité souhvězdí spatřit.

Orion - Velká medvědice - Malý a Velký vůz
Perseus - Lev - Rak - Býk - Beran - Panna
Kassiopea - Kozoroh - Vodnář - Střelec

Zdroj: Pixabay

Seznam základních souhvězdí

Souhvězdí rozléhající se na noční obloze spadají buď na severní či na jižní část. Jelikož se jejich názvy často uvádí v latině, případně v angličtině, přikládáme pro lepší orientaci tabulku.

Mezi ta nejznámější souhvězdí patří:

Na severní obloze:

Na jižní obloze:

Atlas nejznámějších souhvězdí

Zdroj: Shutterstock

Mapu oblohy s mnoha dalšími souhvězdími a v aktuálním čase si můžete prohlédnout na této stránce.

Souhvězdí Orion

Orion leží mezi souhvězdími Býka a Blíženců a alespoň z části viditelné je z celého světa.

Nejlepší pozorovací podmínky jsou v prosinci a lednu, kdy je na obloze téměř celou noc. Proto také bývá souhvězdí Orion označováno jako typický představitel zimní noční oblohy.

Poprvé jej můžete spatřit v srpnu, kdy je vidět krátce před svítáním, a naposledy během dubna těsně po západu Slunce nad západním obzorem. Naopak v květnu, červnu a červenci není pozorovatelný vůbec.

Souhvězdí Velká medvědice

Velká medvědice je významné souhvězdí na severní obloze. Bývá chybně nazýváno jako Velký vůz, což je však název pouze pro jednu část Velké medvědice tvořené jejími sedmi nejjasnějšími hvězdami.

Větší část Velké medvědice v České republice nezapadá pod obzor a nejlépe pozorovatelná je v jarních měsících a začátkem léta.

Souhvězdí Velký a Malý vůz

Velký vůz je nejvýraznější částí velkého hvězdného obrazce, souhvězdí Velké medvědice. Začínajícím pozorovatelům oblohy může sloužit jako výchozí bod pro orientaci na noční obloze.

Malý vůz získal své pojmenování díky svým sedmi jasně viditelným hvězdám, které jakoby tvořily tvar vozu. Malý vůz je také znám pod názvem „Malý medvěd“.

Nejjasnější hvězda nacházející se na konci ocasu Malého vozu se nazývá Polárka, známá také jako Severka.

Souhvězdí Perseus

Souhvězdí Persea na severní nebeské polokouli nejlépe spatříte v prosinci. Na severu sousedí se souhvězdím Kasiopea a na jihu se souhvězdím Berana a Býka.

Jméno souhvězdí vychází z řecké mytologie, podle které byl Perseus jedním ze synů boha Dia, a protože patřil k největším antickým hrdinům, dostal významné místo i na hvězdné obloze v místech, kterými prochází Mléčná dráha.

Souhvězdí Lev

Díky mnoha jasným hvězdám a výraznému tvaru, který připomíná přikrčeného lva, patří mezi nejsnáze rozeznatelná souhvězdí.

Souhvězdí Lva naleznete na severní obloze západně od souhvězdí Panny, jižně od Velké medvědice a východně od Raka.

Podle řecké mytologie představuje toto souhvězdí nebezpečného a nezranitelného lva, kterého zabil řecký hrdina Hérakles.

Souhvězdí Rak

Souhvězdí Raka se nachází na severní obloze a jedná se o malé a nepříliš výrazné souhvězdí. Lze jej však nalézt poměrně snadno, leží východně od souhvězdí Blíženců a západně od Lva, přičemž nejlepší čas na pozorování souhvězdí Raka je v březnu.

Rak bývá řazen k souhvězdím zimní oblohy, ale v některých publikacích naopak k souhvězdím jarní oblohy, nachází se totiž na jejich pomyslné hranici.

Souhvězdí Býka

Souhvězdí Býka lze na severní obloze snadno najít díky hvězdokupě Plejády, které jsou jeho součástí a připomínají odtržený kousek Mléčné dráhy. Dalším nápadným znakem souhvězdí Býka je skupina hvězd připomínající písmeno V.

V České republice je Býk viditelný od července do dubna a nejlepší podmínky pro pozorování nastávají v lednu.

Hvězdokupa Plejády

Plejády jsou mladá hvězdokupa v souhvězdí Býka vzdálená od Země jen asi 440 světelných let. Nachází se na severní části oblohy a večerní obloze vévodí od poloviny podzimu do začátku jara.

Plejády vypadají jako skupinka velmi jasně modře zbarvených hvězd. Pod průzračnou oblohou a daleko od městských oblastí je v Plejádách možné pouhým okem zahlédnout až 12 hvězd, ale s přibývajícím znečištěním oblohy je možné rozeznat pouze několik z nich.

Souhvězdí Berana

Souhvězdí Berana je malé a nejasné souhvězdí čítající pouze čtyři jasné hvězdy. Nachází se v severní části hvězdné oblohy mezi souhvězdím Ryb na západě a Býkem na východě.

Toto souhvězdí představující létajícího zlatého berana je v našich geografických šířkách viditelné od srpna do dubna.

Souhvězdí Panny

Souhvězdí Panny na severní obloze je druhým největším, nachází se západně od souhvězdí Lva a východně od Vah. Nejjasnější hvězdy tohoto souhvězdí mají představovat ležící postavu.

Nejlepší podmínky k pozorování souhvězdí Panny nastávají v květnu.

Souhvězdí Kassiopea

Kassiopea je souhvězdí na severní obloze, přičemž z České republiky je vidět po celou noc ve kteroukoliv roční dobu, nejlépe však na podzim a v zimě. Leží v nejsevernější části Mléčné dráhy a nalezneme v něm mnoho mlhovin a hvězdokup.

Nejjasnější hvězdy souhvězdí Kassiopea vytvářejí nápadné „W“ nebo „M“.

Kassiopea byla podle legendy manželka etiopského krále Kéfea, s manželem měli dceru Andromedu, která si později vzala Persea a všichni čtyři se dostali jako souhvězdí na oblohu.

Souhvězdí Kozoroh

Kozoroh je souhvězdí na jižní obloze ležící mezi souhvězdími Vodnáře a Střelce.

Jeho nejsevernější části se v českých zeměpisných šířkách objevují již koncem února krátce před svítáním. Celé souhvězdí je pak možno pozorovat kolem čtvrté hodiny ranní v květnu.

Nejlepší pozorovací podmínky nastávají v červenci a srpnu, kdy je Kozoroh viditelný od soumraku a zapadá zhruba tři hodiny před svítáním. V září a říjnu je také dobře viditelný, ale pozorovací doba se krátí. V listopadu zapadá již kolem deváté hodiny večer a naposledy můžete Kozoroha spatřit v prosinci po sedmé hodině večerní.

Souhvězdí Vodnáře

Vodnář je rozsáhlé souhvězdí, jehož hvězdy však nejsou příliš nápadné a nevytvářejí výrazný obrazec, jednoznačnou podobu postavy v tomto souhvězdí spíše nenaleznete.

Pokud se o to chcete stejně pokusit, nejlepší dobou k pozorování bude konec srpna o půlnoci, kdy se objevuje nad jižním obzorem v blízkosti souhvězdí Kozoroha.

Znali ho již staří Babyloňané, na jejichž kamenech byl Vodnář zobrazován jako klečící muž, který vylévá vodu z vědra na rameni. Ve starověkém Egyptě předznamenával Vodnář příchod období dešťů.

Souhvězdí Střelec

Střelec je souhvězdí na jižní obloze, které se však nikdy nedostane nad obzor celé. Pokud se díváme do souhvězdí Střelce, díváme se zároveň do středu galaxie, který je vzdálen 30 tisíc světelných let.

Doba, po kterou můžeme Střelce na obloze pozorovat, je poměrně krátká. Severní části souhvězdí se nad obzor dostávají koncem února za ranního rozbřesku, ale jeho nejjasnější hvězdy lze poprvé spatřit až počátkem dubna.

Nejlepší pozorovací podmínky pak nastávají v červenci a srpnu, kdy o půlnoci souhvězdí Střelce kulminuje nad obzorem. V září a říjnu již souhvězdí pomalu sestupuje a v listopadu kolem šesté hodiny večer již mizí pod obzorem.

Jak souhvězdí vznikla?

Souhvězdí jsou v podstatě představy a náhodné tvary, které mají reálný základ daný polohou pozorovatele a jeho fantazií. Těmito prvními pozorovateli byly mnohé pradávné civilizace, které mezi hvězdami na obloze viděli obrazce s bohy a bohyněmi nebo příběhy ze své kultury.

Nejstarší obecně přijímané důkazy o tom, že lidé rozpoznávali či určovali různá souhvězdí, poskytují nápisy na kamenech a hliněných psacích tabulkách z Mezopotámie (v dnešním Iráku) datované do roku 3 tisíce př. n. l.

Kdo pojmenoval souhvězdí?

Do 19. století se noční obloha zaplnila překrývajícími se a často protichůdnými hranicemi a názvy souhvězdí, kdy různé instituce zaváděly vlastní verze hvězdných map. Do tohoto chaosu vnesla pořádek Mezinárodní astronomická unie v roce 1930, kdy oficiálně přidělila osmaosmdesáti souhvězdím jejich jména a hranice.

Osmačtyřicet z těchto souhvězdí nese pojmenování ještě z antických dob a názvy těchto souhvězdí pokrývají především severní a rovníkovou oblohu.

Kolik je souhvězdí zvěrokruhu

Současný astronomický zvěrokruh tvoří 13 souhvězdí. Původně však zvěrokruh tvořilo dvanáct souhvězdí. Staří Babyloňané totiž Hadonoše ignorovali, protože chtěli mít právě 12 znamení, jako je lunárních měsíců v roce.

Jak získala souhvězdí svá jména?

Většina názvů souhvězdí pochází z latiny a z dob Římské říše, ale jejich význam často pramení z dávné minulosti lidské civilizace. Více informací naleznete zde.

Jak souhvězdí vznikla?

Souhvězdí jsou v podstatě představy a náhodné tvary, které mají reálný základ daný polohou pozorovatele a jeho fantazií. Více informací se dočtete zde.