Tak jasně, kdo z nás to veřejně přizná. Na férovku, děláme to všichni a podle jednoho amerického gastroenterologa prý průměrný muž prdí patnáctkrát za den. Nedokážu posoudit, jestli je to málo, nebo moc. Za jediný hodnotitelný výsledek bych pravděpodobně považovala počet lidí přidušených puchem než omráčených detonací.
Foto: Pixabay
Co obsahují prdy a co zápach způsobuje?
Co předchází vypouštění plynů vznešeně označovaném slovem flatulence? Naše střeva v průběhu trávení přijímané potravy produkují sirovodík neboli sulfan, který je hlavním autorem nevábného zápachu. Není to však jen na něm. Je to i na nás a na potravinách, které jíme, protože právě strava má značný vliv na populaci bakterií žijících v našem tlustém střevě.
Dobrá zpráva je, že pouhé 1 % plynů zákeřně smrdí. Dalšími jeho složkami jsou kromě sulfanu také dusík, vodík, oxid uhličitý, metan a kyslík. Server irozhlas k tomu upřesňuje, že „složení ovlivňuje také množství vzduchu, který spolykáme, chemické reakce v našem žaludku a střevní bakterie, které kvasí potravu, kterou jsme snědli.“
Jeden prd je lepší než deset doktorů
Četnost vypouštění páchnoucích plynů nás také může mimo jiné upozornit na to, jestli netrpíme alergií na určité potraviny. Některé zdroje v tomto případě hovoří o lidech s laktózovou intolerancí, alergií na fruktózu nebo sacharózu, lepek či s onemocněním žaludku.
Obecně se tvrdí, že 15 prdů denně je v normě. Dokonce nejčastěji prdíme během spánku, aniž bychom si to uvědomovali. Což samozřejmě neznamená, že o tom úplně nevíme, zvláště, když nás to samotné občas probudí.
Člověk se svým 0,05 kg metanu uvolněného do vzduchu ročně rozhodně nepatří mezi rekordmany. Podle Lidovek se dobře živené krávy můžou dostat do vzduchu až na 95 kg metanu za rok, velbloudi cca 58 kg, buvoli a žirafy 50 kg a koně 18 kg ročně.
Potraviny jako nositelé puchu, zaražené prdy
Mezi smradotvorné látky můžeme zařadit třeba sladidla, sorbitol a xylitol nacházející se v některých nápojích a žvýkačkách bez cukru. Potraviny s velkým množstvím vlákniny, jako je brokolice, chřest a zelí. Někdy je odér způsobený i antibiotiky. Kromě toho, že antibiotika zabíjejí škodlivé patogeny v těle, mohou také zničit některé „dobré“ bakterie v našem žaludku, které napomáhají trávení.
Co tedy můžeme udělat, abychom snížili pravděpodobnost páchnoucích větrů? Magazín Healthline zmiňuje několik bodů, který rozhodně stojí za vyzkoušení. Doporučuje jíst menší porce pomaleji, pít více vody, zařadit do stravy probiotika (jogurt, kefír, kysané zelí, tempeh, kimchi) pomáhající obnovit střevní mikroflóru. Radí vyhnout se syceným nápojům včetně piva, šumivého vína a sodovky.
Může nás uklidnit, že v zásadě jde o přirozený tělesný projev. Rozhodně ale neplatí, že bychom si za každou cenu měli ulevit všude, kde nás zrovna napadne. A to i za cenu zaražených prdů.
Zdroje:
- https://www.healthline.com/health/smelly-farts
- https://www.health.com/condition/digestive-health/why-farts-smell-bad
- https://www.insider.com/guides/health/conditions-symptoms/why-do-my-farts-smell-so-bad
- https://www.irozhlas.cz/zivotni-styl/spolecnost/veda-pro-deti-zvidavec-radia-junior-proc-prdy-smrdi-kolikrat-denne-je-vypoustime_2206111721_kac
- https://www.lidovky.cz/orientace/veda/zeptali-jsme-se-vedcu-ktere-zvire-nejvice-prdi.A151202_101737_ln_veda_ape
