Při vycházce do lesa často vídáme mravenčí obydlí plná ustavičného hemžení. Někdy může člověka při pohledu na mraveniště napadnout otázka, co se v této miniaturní říši celou dobu odehrává. Ve skutečnosti se toho děje daleko více, než se na první pohled zdá a může být zarážející, jak se přes svou nicotnost mravenčí život podobá tomu lidskému. Věděli jste například, že mravenci jsou otrokáři? Pojďme se vypravit do mravenčího světa…
Jak dlouho žije - Druhy mravenců
Zajímavosti ze života mravence
Jak dlouho žije mravenec
Mravenčí svět podléhá přísnému uspořádání, kde každý člen má své místo. Je známo, že mravenci žijí v početných koloniích a právě společenské postavení v kolonii spolu s pohlavím předurčují délku života mravence. V závislosti na svém postavení žije mravenec od pár týdnů až po několik desetiletí.
- Samci mravenců žijí nejkratší dobu, existují jen proto, aby se spářili se samicemi, rozmnožili se a po několika týdnech umírají. Vzhledem ke krátké době života mnoho samců nedostane k páření ani příležitost.
- Dělnice žijí většinou několik měsíců, u některých druhů se však mohou dožít až 8 let. Jsou to neplodné samičky bez křídel, které tvoří nejpočetnější kastu v mraveništi. Slouží královně, zajišťující chod celé kolonie a starají se o případná mláďata.
- Královna mravenčí kolonie žijí zdaleka nejdéle, a to i přes dvacet let. O mravenčí královny je dobře postaráno, což nepochybně vede ke kvalitě jejich života. Mravenčí královnu lze při porovnání se zbytkem kolonie snadno identifikovat. Bude o něco větší s křídly a mnoho dalších mravenců jí bude věnovat pozornost. Zbytek kolonie je totiž zodpovědný za její krmení a udržování čistoty.
Druhy mravenců
Na celém světě žije přes 12 tisíc druhů mravenců, přičemž u nás je to zhruba stovka. Nejčastější druhy, se kterými se můžete setkat (nejen v ČR) jsou:
- mravenec lesní
- mravenec faraon
- mravenec dřevokaz
- mravenec ohnivý
- mravenec obecný
- mravenec žlutý
- mravenec drnový
- mravenec býčí
- mravenec černolesklý
- mravenec argentinský
Mravenec lesní
Mraveniště tohoto druhu najdete na okrajích jehličnatých nejčastěji smrkových lesů. Bývá obvykle vysoké zhruba 50 cm a uprostřed je vždy pařez, ve kterém oplodněná královna založila kolonii, která bývá osídlena až 40 let. Tento druh je velice užitečný, jelikož hubí velké množství lesních škůdců.
Mravenec faraon
Tento druh je velký pouhé 2 mm a v současnosti se vyskytuje po celém světě. Často se zdržuje ve vytápěných domácnostech. Na rozdíl od většiny jiných druhů mravenců se v jedné kolonii vyskytuje více královen (2 až 200). Jedna královna žije pouze tři měsíce, což je nejkratší známá doba u mravenců. Kolonie může mít stovky tisíc jedinců.
Mravenec dřevokaz
Dřevokazný mravenec je jedním z největších v Evropě – královna měří až 18 mm. Přebývá v jehličnatých či smíšených lesích, přičemž svá obydlí nejčastěji staví v mrtvých stromech a pařezech. Mraveniště čítá až 7 tisíc jedinců. Dřevokaz napadá nejen stromy, ale i zpracované dřevo, což z něho činí výraznou hrozbu pro dřevostavby.
Ohnivý mravenec
Žijí v tropických oblastech, jejich původní domov byl Argentina a odtud se dále rozšířili do Ameriky, Afriky a Tichomoří. Ohniví mravenci patří mezi nejbojovnější a nejútočnější druhy. Jejich kousnutí jsou sice velice bolestivá, na druhou stranu nepřenáší žádné nemoci (jako např. klíšťata) a dokonce jejich jed dokáže léčit kožní onemocnění.
Při překonávání vodních ploch dokážou ze svých těl utvořit obrovský nepropustný vor, který čítá i sto tisíc jedinců. Jsou schopni spojit svá tělíčka a z nich vyrobit most přes propast nebo přes řeku.
Mravenec obecný
Hojně rozšířený v České republice, hnědý až šedočerný. Královna je velká 7-10mm, krátkodobě okřídlená, přičemž po určité době si křídla ulomí, aby využila křídelní svalovinu pro získání energie na založení kolonie. Královna se obvykle žije až 15 let.
Královna mravence obecného je držitelkou rekordu v délce života v rámci celého hmyzu. V laboratorních podmínkách se dožila 29 let!
Mravenec býčí
Mravenec býčí je velký mravenec dorůstající velikosti až 4 cm. Podle Schmidtova indexu bolesti, což je stupnice míry bolesti způsobené bodnutím hmyzím žihadlem, se jedná o nejvyšší možnou bolestivost. Vyskytuje se v Austrálii.
Mravenec žlutý
Délka těla je u dělnic 2–4 mm, u královny a samců 6–8 mm. Tělo i nohy jsou žluté až hnědožluté. Rozšířen je v mírném pásu Evropy, Střední Asie, na jihu Sibiře a v Japonsku. V České republice je mravenec žlutý hojně rozšířen, a to jak v nížinách tak i v horách. Staví si podzemní hnízdo většinou pod kameny a zakládá jej společně více královen, načež pouze jedna nakonec hnízdo ovládne.
Život mravence – zajímavosti
Mravenec je známý svou bezmeznou pracovitostí, energií a také tím, že narozdíl třeba od mouchy, která je samotářský hmyz, je vždy součástí celé civilizace. Co je cílem onoho vytrvalého úsilí a neutuchajícího pohybu? Stavění bezpečných obydlí a jejich udržování, rozmnožování a plození vajíček, ochrana a péče o královnu, hledání potravy... Mravenci to však dělají obdivuhodným a jedinečným způsobem. Vžyť také obývali Zemi už s dinosaury a měli tak dost času všechno náležitě vymakat.
Mravenci umí topit i klimatizovat
Pro správný vývoj vajíček a kukel je nutná především vysoká a stabilní teplota. V celém mraveništi je potřeba udržet teplotu zhruba na 20 °C. Někdy je tedy potřeba přitopit a někdy zas klimatizovat. Mravenci využívají tři chytré metody, jak udržet stálou teplotu:
- Poloha. Mraveniště je často postaveno na místech, kam dopadá slunce – na kraji lesa, na pasece nebo u cest. Navíc nejdelší strana bývá orientována směrem na jih, díky tomu dopadá na povrch co nejvíce slunečního záření a tím se celé mraveniště ohřívá.
- Topení vlastním tělem. Mravenci produkují teplo vlastním tělem, pokud se tedy statisíce mravenců shluknou uvnitř hnízda, dokážou ho vyhřívat jen vlastním teplem. Proto jsou mraveniště teplejší večer, kdy se mravenci vrací z denního lovu, zatímco ráno se mraveniště ochlazuje, protože velké množství mravenců jde do práce.
- Klimatizační systém. Stálou teplotu udržují mravenci pomocí otevírání a zavírání vchodů. Když je v mraveništi i tak příliš velké horko, vyvrhují mravenci kapičky vody, roztírají je po povrchu komůrek a vypařováním vody interiér ochlazují. Pokud ani to nepomůže, zboří mraveniště a nastoupí dělníci, aby vykopali nové větrací šachty.
Sousedící kolonie mezi sebou válčí
Pokud si například jedna kolonie uzurpuje přísun potravy, čímž tento zdroj činí pro ostatní mravence nedostupným, stává se pro sousedící kolinii nepřijatelnou konkurencí. Následně započne vzájemná konfrontace – přímé fyzické souboje. K takovým konfliktům dochází jak v rámci jednoho druhu, tak i mezi druhy.
Po boji se navzájem ošetřují
Mravenci některých druhů zachraňují po boji raněné a dokonce je ošetřují - čistí jim rány, aby se do nich nedostala infekce.
Mravenci umí navazovat strategické vztahy s jinými živočichy
Známá je například jejich spolupráce s mšicemi, které mravenci chrání před nepřáteli nebo je přenášejí na strom a naoplátku se následně živí jejich výměšky. Podobně spolupracují i s některými larvami motýlů.
Mravenci jsou otrokáři
Některé druhy mravenců jsou známé jako mravenci-otrokáři. Napadají sousední mraveniště, chytají jeho obyvatele a nutí je, aby pro ně pracovali. Ulovení mravenci pracují, jako by byli ve své vlastní kolonii, zatímco jejich věznitelé, otrokářští mravenci se soustředí pouze na doplňování pracovní síly.
Přeprava potravin a orientace
Při přenášení malých kousků potravy mravenci obvykle chodí dopředu, zatímco při přenášení větších předmětů k mraveništi často couvají.
- Mravenci, kteří se s potravou menších rozměrů vrací k mraveništi čelem, porovnávají cestu před sebou s vizuálními vzpomínkami na trasu.
- Mravenci vracející se pozadu se místo toho řídí polohou slunce na obloze. Aby se ujistili, že se drží správného směru, často pokládají náklad a otáčejí se. Porovnají svůj pohled se vzpomínkami a případně opraví směr cesty.
Kolik unese a proč jsou mravenci tak silní?
Jsou schopni unést 10 až 50násobek své tělesné hmotnosti. Asijský mravenec snovač dokáže zvednout až 100násobek své vlastní hmotnosti. V porovnání s většími živočichy jsou totiž svaly mravenců nepřiměřeně velké v poměru k velikosti jejich těla, což znamená, že mohou vyvinout daleko větší sílu, než která by odpovídala jejich velikosti.
