Penzijní spoření a státní příspěvky 2023

Hlavním cílem penzijního spoření je zajistit zhodnocení naspořených peněz pro období důchodu. Obecně se doporučuje, abychom si během produktivního života našetřili alespoň dva miliony korun.

Foto: Pixabay

Vládní koalice plánuje vylepšení bilanci státní kasy o 70 miliard korun. Nepůjde ale o úsporu nákladů na chod státu, ale o škrty, které poznamenají především občany šetřící si na budoucnost. Podle serveru byznysnoviny.cz u penzijních společností si v tzv. třetím pilíři důchodového systému spoří 4,4 milionu klientů.

Podle analýzy, kterou zveřejnila Národní rozpočtová rada, nezávislý odborný orgán vyhodnocující rozpočtovou odpovědnost státu „systém dobrovolného penzijního spoření neplní dobře funkce, které by plnit měl. Vzhledem k dominanci jednorázových výplat nefunguje jako alternativní způsob zajištění na stáří. Systém nefunguje ale ani jako vhodný investiční nástroj. Reálné výnosy z něj jsou dlouhodobě záporné, poplatky za správu vysoké.“

Stát přitom posílá na příspěvky každoročně 7,5 miliard korun a navíc se snižuje výběr daní, protože spoření lze využít v rámci daňových odpočtů.

Penzijní spoření: Obecně, princip

Obecně je to způsob spoření, u kterého je možné čerpat státní příspěvek a daňové úlevy, pokud klient dodrží smluvní podmínky, tedy spoří určenou minimální dobu a peníze nevybere dříve než v 60. roce života. Tím si vytváří určitou rezervu na stáří.

Smyslem penzijního spoření je umísťování svých příspěvků, příspěvků zaměstnavatele a státních příspěvků do fondů, které obhospodařuje penzijní společnost. Spoření je dlouhodobé, s výnosem a nízkým rizikem. Na konci spoření si můžete nechat vyplatit celou částku nebo pobírat měsíční rentu a peníze dál nechat vydělávat. Podle zákona penzijní fondy dokonce nemohou vyplatit záporný výnos.

Co je to penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření?

Penzijní připojištění bylo možné sjednat do konce roku 2012, v současné době je možné z něj kdykoliv přestoupit do doplňkového penzijní spoření. U penzijního připojištění je garantováno nezáporné zhodnocení, po 15 letech je možné požádat o výplatu výsluhové penze a vybrat takto až 50 % úspor. Nevýhodou je nulové riziko, minimální zisk a nemožnost si sjednat předdůchod.

Doplňkové penzijní spoření je možné sjednat od roku 2013 (nahradilo penzijní připojištění). U něj lze zvolit investiční strategii fondu (u každá penzijní společnosti máte na výběr ze tří fondů – konzervativní fond, vyvážený fond a dynamický fond), existuje možnost požádat o výplatu předdůchodu. Není garantované nezáporné zhodnocení, nicméně nelze sjednat výsluhovou penzi (tj. vybrat po 15 letech spoření polovinu peněz).

Mezi penzijními fondy můžete přestupovat. Na stránkách Banky.cz je uvedeno, že z fondů bývalého penzijního připojištění (dnes transformované fondy) lze pouze vystoupit, tj. převést prostředky do nových typů penzijních fondů.

Pokud toto rozhodnutí učiníte, už se nemůžete do transformovaného fondu vrátit. Penzijní připojištění bylo možné sjednat do konce roku 2012. Aktuálně je možné z něj kdykoliv přestoupit do doplňkového penzijní spoření, které je možné sjednat od roku 2013.

Důchodové spoření 2023: Plán

Ministerstvo financí připravilo návrh zákona, který upraví fungování stávajícího spoření a chystá se upravit příspěvky u penzijního spoření tak, že ten, kdo by si měsíčně platil méně než 500 Kč (dolní hranice úložky) by žádnou podporu nezískal. U vkladů od 500 do 1500 Kč má být výše státního příspěvku 18 %. Web duchody.cz uvádí, že ministr Zbyněk Stanjura změnu plánuje od roku 2024.

Kdo si bude odkládat pouze 500 Kč, by měl od státu dostávat každý měsíc 90 Kč, což je stejná suma jako při současné minimální úložce 300 Kč. Při ukládání 1000, 1100 a 1200 Kč měsíčně státní podpora oproti aktuálním 230 Kč klesne na 180, 198, resp. 216 Kč. U úložek 1500 Kč a více by stát vyplácel 270 Kč měsíčně.

1500 Kč je horní hranice úložky, nad kterou státní příspěvek dále neroste. Z navrženého mechanismu vyplývá, že nejvíce si přilepší ti, co si budou ukládat měsíčně minimálně 1280 Kč.

Stát nabízí měsíční příspěvek k penzijnímu spoření i na smlouvy vedené na nezletilé děti a mládež ve stejné výši jako pro dospělé klienty. Rodiče a třeba prarodiče tak mohou dětem či vnoučatům za spoluúčasti státu spořit v podstatě už od narození.

Experti upozorňují, že penzijní spoření je dlouhodobý produkt s horizontem 20 až 30 let. Problém ovšem může nastat, když jej chce, nebo dokonce musí člověk využít ve chvíli, kdy zrovna přijde nějaká krize.

(Doplňkové) penzijní spoření: ČSOB, Komerční banka, Česká spořitelna, Allianz, Generali, Uniqa/AXA

Finanční společnosti u tohoto produktu nabízejí řadu výhod. U ČSOB si můžete své peníze vybrat předčasně - spoření lze ukončit už po 2 letech a peníze vám vyplatí včetně zhodnocení, bez státních příspěvků a daňových srážek. Výši příspěvku můžete měnit podle situace, ve které se zrovna ocitáte.

Česká spořitelna nabízí, že v případě vašeho úmrtí získá vaše úspory ten, koho si sami určíte. Pokud neurčíte žádnou osobu, naspořené peníze budou po celou dobu spoření součástí případného dědictví. Uniqua např. pro maximalizaci daňového odpočtu nabízí bezplatnou službu Daňové optimum.

Při výběru nejlepšího penzijního fondu záleží především na tom, jestli od něj čekáte výnos, nebo jistotu. Vysoký výnos poskytují dynamické penzijní fondy, vyšší jistotu  konzervativní penzijní fondy, kompromisem jsou fondy vyvážené.

Penzijní spoření: Inflace a odchod do důchodu

Ceny za poslední rok se skokově zvýšily a vysoká inflace, která za rok 2022 dosáhla v průměru 15,1 %, decimuje reálnou hodnotu našetřených peněz. Více než polovina domácností sahá kvůli zdražování do úspor, protože jim nestačí příjmy. To se ve výsledku odráží i v tom, že se rozhodne zrušit např. spoření na penzi.

Tuto skutečnost potvrzují také finanční ústavy, podle kterých přibylo lidí, kteří v loňském roce vybírali úspory i z dalších produktů, na které je navázána státní podpora. O tyto státní příspěvky poté lidi přišli.

Faktem je, že v roce 2022 žádný z fondů doplňkového penzijního spoření nepřekonal inflaci a lidé tak reálně ztratili část úspor na důchod. Pouze 13 z celkových 34 fondů skončilo alespoň nominálně v plusu, tj. úspory na stáří lidem neklesly.

Podle průzkumu portálu iDnes.cz mezi penzijními fondy, většina z nich zaznamenala nárůst žádostí o rušení spoření. Například ČSOB Penzijní společnost eviduje nárůst ukončení smluv o 40 % (řádný i předčasný termín). Generali Penzijní společnost zaznamenává o 300 žádostí o výběr více, než je dlouhodobý průměr.

S ohledem na sociodemografický vývoj bude průběžný penzijní systém čím dál tím více zatěžovat státní rozpočet. O zvyšování věku odchodu do důchodu se hovoří neustále, ale měla by být také snaha podpořit ty lidi v důchodovém věku, kteří chtějí a mohou pracovat i ve stáří.

Někteří odborníci tvrdí, že příliš spoléháme na stát a často chybí motivace pro dobrovolné vytváření si vlastního finančního polštáře, odkud bychom mohli později čerpat.

Penzijní spoření: Investiční penzijní účty

Podpora ze strany vlády by měla jít i na vznik tzv. investičních penzijních účtů s daňovým zvýhodněním, které mají umožnit šetřit si na stáří s pomocí kapitálového trhu (tj. případně tyto peníze investovat do akcií, dluhopisů, podílových listů a podobně).

Zdroje:

• byznysnoviny.cz
• www.novinky.cz
• ceskeduchody.cz
• www.zlatakoruna.info
  
• banky.cz